Nikdy neříkej NIKDY…

NIKDY NEŘÍKEJ NIKDY

Znáte to? Máte to taky tak? Já jo! Skoro se to slovo „nikdy“ už bojím vyslovovat. Hlavně ve spojení: V BUDOUCNU NIKDY NEBUDU DĚLAT to nebo támhle to. „Hm Líbo, BUDEŠ!“ je většinou odpověď od někud shora asi.

V mém konkrétním případě se jedná o dvě „nikdy“.

... jak jsem začala učit plavčo a psát blog

Na gymplu mi nikdy psaní moc nešlo. Slohovka se mi pořádně povedla snad jednou za celou dobu studia. Jinak průměr, ale maturita se zvládla. A ani mě to psaní moc nebavilo. Tím pádem jsem si několikrát zopakovala: “NIKDY SE NEBUDU ŽIVIT PSANÍM“.

Osud tomu chtěl – o šest let, po vystudování vysoké školy, jsem nastoupila do PR agentury. Ha, psaní textů, článků nebo tiskových zpráv bylo na denním pořádku. A ještě o pár let později tu je tento blog, kde se budu snažit v pravidelných intervalech zásobovat všechny zájemce plaveckými informacemi. Psaní až až, nemyslíte? Toto „nikdy“ se nevyplnilo.

Další „nikdy“ vzniklo v pubertě. Nechápala jsem, jak se někdo může stát dobrovolně učitelem (i když jsem zas obdivovala jejich trpělivost). Rozmazlené, nezvladatelné, odmlouvající děti při velké koncentraci na jednom místě mi doslova naháněly husí kůži. Vzniklo tedy „NIKDY NEBUDU UČITELKA“. Ups, opět se nepovedlo. Tedy v tomto případě: díky bohu, že se nepovedlo.

 

Učitelka se ze mě nakonec stala, i když ne úplně ta klasická. Jsem napůl učitelka napůl trenérka. Taky dost často vychovatelka. Přiznávám, učitelky ve školách a školkách stále obdivuji. Denně potkávají ty samé děti. Mě se při výuce plavání děti každý den mění, čímž jsem zjistila, že většina dětí není taková, jak popisuji výše.

A jako bonus vidím ve výuce plavání smysl. Už pro ten pocit, když u dětí vidíte zlepšení nebo když se jim něco podaří, když už takhle malí dokážou překonat svůj strach a získají důležité dovednosti, které pro ně budou v budoucnu užitečné. Například budou plavat bez sebemenších problémů a bez jakékoli úzkosti. Nebo se neutopí, když na vodě spadnou z loďky.

Z pohledu dospělých je to také k nezaplacení. Když za vámi přijde například dospělý neplavec, který se třese strachy, ale svým odhodláním a po usilovném tréninku poprvé přeplave bazén poměrně pěkným stylem. Nebo když za vámi přijdou zájemci o triatlon a dají vám lhůtu jen pár měsíců. To je teprve výzva.

„Nikdy“ je naštěstí jenom slovo. Nikdy nevíte, kdy se objeví Váš skrytý potenciál a vy všechno najednou přehodnotíte. Nebo kdy se objeví super nástroj, který to vaše „nikdy“ vyvrátí. Nebo kdy se vám všechno převrátí vzhůru nohama, jako to bylo u mě.

Máte svá plavecká NIKDY?

Ruku na srdce. Řekl si někdy někdo to slůvko „nikdy“ ve spojení s plaváním? Například nikdy nepotopím hlavu, nikdy se nepotopím do hloubky, nikdy se nenaučím kraul, nikdy nenaučím svoje děti pořádně plavat, protože sám to neumím. Je to jen o rozhodnutí a vůli. Pokud chcete, dokážete to. Buď úplně sami, nebo s pomocí. Já sama budu ráda vaším pomocníkem a to, jak osobně, tak prostřednictvím článků tady na blogu.

Na závěr...

I přes veškeré popírání se ze mě stala učitelka/trenérka. A jsem za to neskonale vděčná. Každý den trávím s dětmi v bazénu několik hodin a hrozně mě to baví! A řeknu Vám, že to vůbec není tak strašné, jak jsem si v pubertě myslela. Ba naopak, často je to fakt sranda. 

I přes veškeré popírání je psaní součástí mého života. Nejprve profesně, teď jako koníček. Přes můj blog vás budu pravidelně informovat, co se „u vody“ děje nového, a poskytnu vám návody, jak se naučit plavat i jako samouk.

Čím jsem si prošla, než jsem pochopila, čemu se chci v životě profesně věnovat, vyprávím ve svém příběhu.

A víte, co je na plavání nejlepší?

Na plavání je nejskvělejší to, že jakmile s ním začnete, úspěch je zaručen. Nikdy neselžete. Každou návštěvou bazénu se totiž zdokonalujete a posouváte vpřed. Každou návštěvou jste lepší a lepší. A pokud máte správné informace, jde to všechno ještě snáz a někdy i rychleji.

Éra mého plaveckého blogu započala. Další příspěvek už bude mokrý – myšleno z plaveckého prostředí. Mezi tím zkuste jít do bazénu a pokořit třeba jen jedno vaše plavecké nikdy. Něco málo je stále více než nic.  😉

Libby Langová
Zná mnohá tajemství, v čem tkví snadné plavání, a jak přemoci strach z vody. Pomáhá dospělým i dětem získat cit pro vodu. Jednoduchými cviky odtajňuje návod, jak se naučit vodou lehce proplouvat a být s ní v souladu. Zde si přečtěte příběh, jaká byla její cesta zpět k bazénu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *